Mikrovlnné "bradavice"
Mikrovlnné radary využívají na měření rychlosti dopplerova jevu. Ten říká, že pokud vysílač a přijímač mají nenulovou rychlost, frekvence a vlnová délka přijímaného signálu se oproti vysílanému liší. Radar vybaven parabolickou anténou, vysílá paprsek, který se odráží od kovové karoserie vozidla. Odražený paprsek následně zachytí, zesílí a složitými elektronickými obvody se vypočítá naměřená rychlost. Pokud vozidlo překročí povolenou rychlost, spustí se zvukový a světelný poplach. Systém si Vás zdokumentuje videokamerou a snímek je následně přenesen do počítače.
Česká policie používá radary pracující na mikrovlnném pásmu o frekvenci cca 34Ghz. Vysílaný paprsek má úhel 5° a radary mají velmi nízký vysílací výkon tak, aby je bylo obtížné zjistit. Tyto radary čekají na piráty silnic v plechových budkách, na trojnožkách a hlavně ve vozidlech policie. Ovšem plechové budky slouží více jako strašák. Například v Praze jich je hned několik, ale samotný radar se mezi nimi přenáší a je umístěn pouze v jedné z nich. Poměrně „nebezpečné“ jsou radary na trojnožkách. Ty se dají téměř dokonale zamaskovat.
Neúprosná videodetekce
Ještě účinnější než mikrovlnné radary je videodetekce. Tyto systémy se používají na měření úsekové rychlosti. Kamery si Vás vyfotí na vjezdu, identifikují SPZ, následně na výjezdu dle SPZ rozpoznají stejné vozidlo, vypočítá se průměrná rychlost a problém je na světě. Fotka s datem, časem a místem je poté odeslána. Vy pak můžete čekat, až vám přijde kouzelná obálka.
Speciální kamery navíc mají i další využití. Díky identifikaci SPZ je lze použít při hledání odcizených vozidel. Další možností může být poplach při autonehodě, nebo snížené viditelnosti, obsazenost jízdních pruhů, sčítání vozidel a tak dále. Výhodou je možnost čtení SPZ ze zadní části. Tím pádem nakonec dojde i na neukázněné motorkáře.
Jedná se o stálý sběr dat, který je realizován zcela automaticky. Odpadá nám tak drahý lidský faktor. V praxi se tyto systémy osvědčily. Řidiči si nemůžou být nikdy jistí, jestli se zrovna měření provádí nebo ne. Výsledek je tím pádem takový, že například ve Smíchovských tunelech automobil jedoucí více jak 80 km/h moc často nepotkáte.
Detekce jízdy na červenou
V systémech světelného signalizačního zařízení (SSZ) je zapracován takzvaný vyklízecí interval. To znamená doba, kdy oba dopravní směry mají červenou pro případ, že vozidla, která měla signál volno, se ještě nachází v křižovatce. Minimální hodnota tohoto intervalu je stanovena normou. Samozřejmě zde platí, že čím větší rezerva, tím je provoz bezpečnější, ale zároveň se zvyšuje doba čekání.
V zájmu urychlení provozu se může tento interval posunout až na minimální hodnotu. Z toho vyplývá, že na některých velmi frekventovaných křižovatkách je jízda na "těsnou" červenou dost riskantní. Řidič, který se rozhodne křižovatku ještě projet, zrychlí. Při malém vyklízecím intervalu se křižovatka nestačí uklidit a prudký rozjezd na oranžovou má za následek střet v poměrně vysoké rychlosti.
Na odhalení těchto přestupků se také používá videodetekce. Před křižovatkou je umístěna jedna kamera, která je otočena po směru jízdy. Snímá situaci na křižovatce a hlavně světelné signalizační zařízení. Za křižovatkou jsou umístěny kamery zvlášť pro každý pruh křižovatky. Tyto kamery snímají detail přední části vozů. Na fotce máte krásně čitelnou SPZ a tvář řidiče. Když se rozsvítí červená, tyto kamery se zapnou a pokud jste vjeli do křižovatky, tak si vás vyfotí. Fotografii s údaji odešlou a vám zanedlouho přijde opět ona kouzelná obálka.
Snahou je vytvořit jednotný systém, který by sám zaznamenával přestupky a výsledky automaticky odesílal do centrály. V tomto směru jsou zde velké rezervy, ale důležitá je tendence. Kromě zmiňovaných "pastí" se můžeme setkat i s detekcí jízdy přes železniční přejezd, detekcí jízdy v pruhu vyhrazeném pro BUS nebo ručními radary.
Ačkoli se to mnohým řidičům líbit nebude, zvýšení bezpečnosti provozu je argument, který má velkou váhu. Počet pastí na neukázněné řidiče zcela určitě poroste, a tak se dá očekávat, že v budoucnu se situace ještě zlepší… Nebo vlastně zhorší?
použito z:www.zavolantem.cz
Text: Lukáš Dittrich
Foto: Zdroj internet
V ČR jsou nejvíce používány radary dvojího druhu. Mikrovlnné detektory (radary) a systémy pracující na principu videodetekce. Pokud parkuje neoznačené auto někde v roští u silnice, pravděpodobně bude mít v mřížce chladiče onu bradavici, nebo-li mikrovlnný detektor.
Nehody způsobené nedodržováním maximální povolené rychlosti, nebo rychlým průjezdem křižovatky na "těsnou" červenou mají vážné následky. Je proto zcela logické, že se hledají způsoby, jak tyto přestupky účinně potlačovat. Jednou z priorit dopravní politiky Evropské Unie je podpora technologií, které by neustále a automaticky zaznamenávaly porušování dopravních předpisů. Ačkoli celý systém ještě není dokončen, už dnes se s jeho částmi můžeme běžně setkat. Takže jaké pasti čekají na neukázněné řidiče?